Cihla ve stavbě: klíčové vlastnosti a praktické využití

Cihly patří k nejstarším a zároveň nejspolehlivějším stavebním materiálům díky své pevnosti, trvanlivosti a schopnosti dobře izolovat. Výběr správného typu – ať už klasická cihla, Porotherm nebo pórobetonové tvárnice – zásadně ovlivní kvalitu stavby a její energetickou úspornost. Při použití je také klíčová pevnost malty, která zajišťuje stabilitu a dlouhodobou životnost konstrukce.

Základní vlastnosti cihel a jejich význam ve stavbě

Cihla jako stavební materiál má přesně definované fyzikální a mechanické vlastnosti, které určují její vhodnost pro různé typy staveb. Standardní cihla má rozměry 25 × 12 × 6,5 cm, což umožňuje přesné plánování a konstrukci zdí. Její objemová hmotnost dosahuje přibližně 1800 kg/m³, což zajišťuje dostatečnou pevnost a stabilitu konstrukce.

Dalším důležitým parametrem je tepelná vodivost cihel, která se pohybuje mezi 0,6 a 0,8 W/mK. Tento údaj je klíčový pro posouzení tepelné izolace stavby a ovlivňuje energetickou náročnost budovy. Nasákavost standardních cihel dosahuje maximálně 15 %, což znamená, že cihla dokáže absorbovat určité množství vody, ale přitom si zachovává pevnost malty a dlouhou životnost cihelné stavby.

• Rozměry cihel: 25 × 12 × 6,5 cm
• Objemová hmotnost: cca 1800 kg/m³
• Tepelná vodivost cihel: 0,6-0,8 W/mK
• Nasákavost: do 15 %

Jaké jsou základní vlastnosti cihel jako stavebního materiálu

Cihly se vyrábějí z přírodních materiálů a díky své pevnosti a odolnosti patří mezi nejpoužívanější stavební materiály. Pro vyšší tepelnou izolaci se často používají cihly s izolací, například Porotherm, který kombinuje pevnost s lepší tepelnou vodivostí než klasická cihla. Pórobeton tvárnice oproti tomu nabízí nižší hmotnost a lepší izolační vlastnosti, avšak nižší pevnost.

Tip: Při volbě cihel zvažte nejen tepelnou vodivost cihel, ale i pevnost malty a plánovanou životnost cihelné stavby, aby konstrukce splnila požadavky na stabilitu a energetickou úspornost.

Druhy cihel a jejich specifické použití

Různé druhy cihel se liší materiálem, rozměry i specifickým využitím ve stavbě. Volba správného typu ovlivňuje tepelnou vodivost cihel, pevnost malty i celkovou životnost cihelné stavby.

Z jakých materiálů se vyrábějí různé druhy cihel?

Pálené cihly vznikají vypálením hlíny a mají standardní rozměry 25 × 12 × 6,5 cm. Pórobetonové tvárnice, často označované jako Ytong, jsou složeny z cementu, vápna a jemných pórů, jejich rozměry jsou obvykle 60 × 25 × 20 cm. Vápenopískové cihly kombinují vápenec a křemičitý písek, což jim dodává pevnost i odolnost proti vlhkosti. Betonové cihly se vyrábějí z cementu a kameniva a díky tomu mají vysokou pevnost i variabilní použití. Podle zdroje Eagri.cz materiály ovlivňují tepelně izolační vlastnosti i odolnost cihelných konstrukcí.

Druh cihly	Materiál	Rozměry (cm)	Typické použití
Pálené cihly	Vypálená hlína	25 × 12 × 6,5	Obvodové zdivo, nosné stěny
Pórobetonové tvárnice	Cement, vápenec	60 × 25 × 20	Rychlá stavba, izolace, příčky
Vápenopískové cihly	Vápenec a písek	Různé	Okrasné zdi, interiérové stěny
Betonové cihly	Cement, kamenivo	Různé	Okrasné zdi, základové konstrukce

Jaké jsou specifické použití jednotlivých druhů cihel?

Pálené cihly jsou tradičním materiálem pro obvodové zdivo, kde se oceňuje jejich pevnost a dlouhá životnost. Porotherm cihly, což jsou typy pálených cihel s integrovanou izolací, zlepšují tepelnou vodivost cihel a snižují náklady na vytápění. Pórobetonové tvárnice využijete tam, kde je vyžadována rychlá výstavba a dobrá tepelná izolace, ale naopak nejsou vhodné pro velmi zatížené konstrukce. Vápenopískové cihly najdou uplatnění v okrasných zdech a interiérech díky své hladké struktuře a estetice. Betonové cihly jsou často volbou pro okrasné zdi a konstrukce, kde je potřeba vysoká pevnost i odolnost vůči povětrnostním vlivům.

Tip: Častou chybou je záměna pórobetonových tvárnic za pálené cihly bez ohledu na zatížení konstrukce, což může vést k problémům s nosností. Pro náročné nosné zdivo doporučuji volit pálené cihly nebo Porotherm s izolací, zatímco pórobeton se hodí pro nenosné příčky a zateplení.

Více informací k tématu najdete v oficiálním zdroji: Ministerstvo zemědělství ČR.

Fyzikální a mechanické vlastnosti cihel

Fyzikální a mechanické vlastnosti cihel zásadně ovlivňují kvalitu a životnost cihelné stavby. Správná volba materiálu a dodržení technologických parametrů při zdění zajistí optimální pevnost, tepelnou izolaci i odolnost vůči vlhkosti.

Jaké jsou fyzikální vlastnosti cihel?

Standardní stavební cihla má objemovou hmotnost přibližně 1800 kg/m³, což ji řadí mezi materiály s vyšší hustotou. Tepelná vodivost cihel se pohybuje mezi 0,6 a 0,8 W/mK, což znamená, že nepředstavují optimální izolant, proto se často používají cihly s izolací nebo kombinace s pórobetonem či Porothermem pro lepší tepelný komfort. Nasákavost cihel dosahuje maximálně 15 %, což ovlivňuje jejich odolnost vůči vlhkosti a mrazuvzdornost. Výhodou cihel je dlouhá životnost staveb, nevýhodou vyšší tepelná vodivost v porovnání s moderními tvárnicemi.

Jaké jsou mechanické vlastnosti a požadavky na maltu?

Pevnost malty má zásadní vliv na stabilitu zdiva a měla by dosahovat minimálně 5 MPa. Správné zrání malty je klíčové proto, aby dosáhla potřebné mechanické pevnosti a trvanlivosti. Doba zrání malty i zdiva by měla být minimálně 28 dní, během této doby dochází k optimálnímu vytvrzení, které zaručuje požadovanou odolnost. Při výběru malty je nutné zohlednit typ cihel a jejich vlastnosti, což přispívá ke kvalitnímu spojení a dlouhodobé stabilitě stavby.

1. Volba cihel – zohledněte objemovou hmotnost a tepelnou vodivost podle účelu stavby
2. Výběr malty – použijte maltu s pevností alespoň 5 MPa pro zajištění stability
3. Doba zrání – dodržte minimálně 28 dní pro optimální mechanické vlastnosti
4. Řešení izolace – v případě potřeby kombinujte cihly s izolací nebo pórobetonem

Tip: Častou chybou je nedodržení doby zrání malty, což vede k oslabení zdiva a zkrácení životnosti cihelné stavby. Volba cihel s vyšší tepelnou vodivostí se hodí pro konstrukce vyžadující vysokou nosnost, naopak pro pasivní domy jsou vhodnější cihly s izolací nebo pórobetonové tvárnice.

Postupy zdění cihel v různých podmínkách

Pro správnou výstavbu z cihel je klíčové dodržet doporučenou teplotu zdění mezi 5 a 25 °C. Při nízkých teplotách pod 5 °C roste riziko špatného vytvrzení malty a snížení pevnosti spoje, což může negativně ovlivnit životnost cihelné stavby. Proto se v chladném období doporučuje použít zimní malty s přísadami zabraňujícími zamrznutí a předehřívat cihly před zděním. Skladování cihel minimálně 14 dní na suchém a chráněném místě pomáhá regulovat jejich vlhkost a tepelnou vodivost, což pozitivně ovlivňuje kvalitu zdiva.

Doba vysychání nově zděného zdiva by měla být přibližně 28 dní. Během této doby se malta dostatečně vytvrdí a zdivo dosáhne své požadované pevnosti. Předčasné zatížení nebo omítání může vést k trhlinám a snížení akustické izolace cihel, což patří mezi časté chyby při stavbě.

Postup stavby domu z cihel a důležité aspekty

1. Příprava cihel – skladujte cihly minimálně 14 dní na suchém místě, aby se vyrovnala jejich vlhkost.
2. Výběr malty – zvolte zimní maltu při teplotách pod 5 °C, aby se zajistila pevnost malty i při nízkých teplotách.
3. Kontrola teploty zdění – pracujte při teplotách od 5 do 25 °C, nižší teploty vyžadují speciální opatření.
4. Zdění cihel – dodržujte přesné spáry a rovnoměrnost, což ovlivní tepelnou izolaci a pevnost konstrukce.
5. Vysychání zdiva – nechte zdivo vysychat minimálně 28 dní bez zatížení nebo omítání.
6. Kontrola kvality – pravidelně sledujte pevnost malty a rovinnost zdiva, abyste předešli chybám, které mohou zkrátit životnost stavby.

Tip: Častou chybou je nedostatečné vysychání zdiva nebo zdění při příliš nízkých teplotách bez zimní malty, což vede k oslabení pevnosti konstrukce. Porotherm cihly a pórobeton tvárnice nabízejí lepší tepelnou izolaci oproti klasické cihle s izolací, ale i u nich je třeba dodržovat správné technologické postupy.

Porovnání cihel s pórobetonem a dalšími materiály

Porovnání cihel s pórobetonem a dalšími materiály nabízí přehled základních fyzikálních vlastností a praktických dopadů na stavbu. Porotherm cihly i pórobeton tvárnice se liší v hustotě, tepelné vodivosti i rychlosti zdění, což ovlivňuje volbu materiálu podle požadavků na izolaci a konstrukční pevnost.

Jak se liší cihly a pórobeton z hlediska fyzikálních vlastností?

Cihly mají průměrnou hustotu kolem 1800 kg/m³ a tepelnou vodivost cihel v rozmezí 0,6 až 0,8 W/mK, což znamená solidní pevnost malty a dlouhou životnost cihelné stavby. Naopak pórobeton tvárnice váží 500-700 kg/m³ a nabízí výrazně lepší tepelnou izolaci s hodnotami 0,10-0,15 W/mK. Nižší hustota pórobetonu přispívá k menší zatěžovací hmotnosti konstrukce, což může ovlivnit typ nosné konstrukce a zároveň snižuje náklady na dopravu a manipulaci. Cihla s izolací, například Porotherm, kombinuje pevnost tradiční cihly s lepšími izolačními vlastnostmi díky vnitřním dutinám nebo speciálním příměsím.

Vlastnost	Cihla (Porotherm)	Pórobeton tvárnice
Hustota (kg/m³)	1800	500-700
Tepelná vodivost (W/mK)	0,6-0,8	0,10-0,15
Pevnost malty	Vysoká	Střední

Jak ovlivňují vlastnosti materiálu rychlost stavby a typ konstrukce?

Vyšší hmotnost cihel zpomaluje rychlost zdění na 0,3-0,5 m² za hodinu, což klade důraz na pečlivou práci a kvalitní maltu pro dlouhodobou životnost cihelné stavby. Stěny z cihel jsou robustnější a lépe odolávají mechanickému namáhání, což se hodí například u rodinných domů s vyšší nosností. Pórobeton s rychlostí zdění až 1 m² za hodinu umožňuje rychlou výstavbu, zvláště u nízkoenergetických a pasivních domů, kde je důležitá tepelná izolace. Nízká hmotnost materiálu snižuje nároky na základy a manipulaci na stavbě, ale konstrukce je méně odolná proti poškození.

Tip: Pro koho se hodí cihla vs. pórobeton? Cihla je ideální pro stavby vyžadující pevnost a dlouhou životnost, zatímco pórobeton je vhodný pro rychlé stavby s důrazem na tepelnou izolaci.

_Častou chybou je podcenění pevnosti malty u pórobetonových tvárnic, což může snížit celkovou stabilitu stavby._

Životnost a údržba cihelných staveb

Životnost cihelné stavby závisí na kvalitě použitých materiálů, správném technologickém postupu a pravidelné údržbě. Průměrná životnost cihelných konstrukcí dosahuje minimálně 25 let při základní údržbě, přičemž u kvalitně postavených a udržovaných staveb může přesáhnout i 50 let. Cihly s integrovanou izolací, například Porotherm, snižují tepelnou vodivost zdiva na hodnoty kolem 0,3-0,5 W/m²K, čímž minimalizují riziko kondenzace vlhkosti a následného poškození materiálu.

Údržba, která prodlužuje životnost zdiva, zahrnuje konkrétní opatření:

• Kontrola pevnosti malty ve spárách, která by měla mít minimální pevnost 5 MPa, a okamžitá oprava prasklin či vypadlých částí
• Odstraňování mechů, řas a jiných nečistot z povrchu cihel, které mohou zvýšit nasákavost a urychlit degradaci
• Zajištění správného odvodu dešťové vody od základů stavby pomocí funkčních okapů a drenáží, aby nedocházelo k dlouhodobému zamokření zdiva
• Pravidelná kontrola a oprava omítek, zejména pokud jsou poškozené nebo prasklé, aby se zabránilo pronikání vlhkosti do konstrukce
• Prověření stavu tepelné izolace, zvláště u cihel s integrovanou izolací, a případné doplnění zateplení s minimální tloušťkou 10 cm pro eliminaci tepelných mostů

Jak dlouho vydrží stavba postavená z cihel?

Stavba z klasických pálených cihel o rozměru 25 × 12 × 6,5 cm vydrží běžně 25 až 50 let, pokud je dodržena správná technologie zdění a údržba. Volba materiálu výrazně ovlivňuje životnost a tepelněizolační vlastnosti zdiva – například pórobetonové tvárnice s tepelnou vodivostí 0,10-0,15 W/mK umožňují rychlejší výstavbu a lepší izolaci, ale mají nižší objemovou hmotnost (500-700 kg/m³) než klasické cihly (1800 kg/m³). Cihly s izolací, jako Porotherm, kombinují pevnost a sníženou tepelnou vodivost, což přispívá k delší životnosti a lepšímu vnitřnímu klimatu.

Častá chyba: Nedostatečná ochrana spodní části zdiva proti vlhkosti vede k degradaci malty a cihel, což výrazně zkracuje životnost stavby. Proto je nutné zajistit správnou hydroizolaci a odvod vody.

Pro koho se to hodí: Cihly s integrovanou izolací a pórobetonové tvárnice jsou vhodné pro novostavby a rekonstrukce, kde je kladen důraz na tepelnou úsporu a rychlost výstavby.

Pro koho se to nehodí: Pro stavby v extrémně vlhkých lokalitách bez možnosti kvalitní hydroizolace nejsou tyto materiály ideální, protože zvýšená vlhkost může zkrátit jejich životnost.

Vliv malt na kvalitu a trvanlivost zdiva

Malta je klíčovým prvkem ovlivňujícím pevnost a životnost cihelného zdiva. Typy malt se liší složením, které přímo ovlivňuje jejich pevnost malty a dobu zrání malty. Pro zajištění dlouhodobé stability stavební konstrukce by spárovací malta měla dosahovat minimální pevnosti 5 MPa a zrát přibližně 28 dní. Taková doba zrání malty umožňuje optimální hydrataci pojiv a vznik pevné vazby mezi cihlami.

Vliv různých druhů malt a jejich složení na pevnost a trvanlivost zdiva

• Cementové malty – vysoká pevnost a rychlé tuhnutí, vhodné pro konstrukce s vyšší zatížitelností, ale mají vyšší tepelnou vodivost, což může ovlivnit izolační vlastnosti cihel s izolací či Porotherm materiálu.
• Vápenné malty – nižší pevnost, ale lepší paropropustnost a pružnost, vhodné pro historické stavby a pórobeton tvárnice, kde je potřeba zabránit praskání zdiva.
• Smíšené malty (vápno-cementové) – kombinují pevnost s pružností, čímž optimalizují životnost cihelné stavby a její akustickou izolaci.

Tip: Častou chybou je použití malt s nedostatečnou pevností, což vede k oslabení spoje a zkrácení životnosti zdiva. Výběr malty byste měli přizpůsobit typu cihel a požadavkům stavby.

Pro koho se volba malt hodí: cementové malty jsou ideální pro moderní cihly jako Porotherm, zatímco vápenné malty lépe vyhovují pórobetonovým tvárnicím a historickému zdivu.

Akustické vlastnosti cihel a protihluková izolace

Akustická izolace patří mezi zásadní vlastnosti stavebních cihel, které ovlivňují komfort vnitřního prostředí. Cihly s dutinami obsahují vzduchové mezery o velikosti 1-3 cm, které snižují přenos vzdušného hluku až o 10-15 dB ve srovnání s plnými cihlami. Pórobetonové tvárnice mají uzavřenou pórovitou strukturu s póry o průměru 0,1-0,5 mm, což zajišťuje efektivní pohlcování zvukových vln a zlepšuje protihlukovou izolaci až o 5 dB oproti klasickým plným cihlám. Tento rozdíl je rozhodující při výběru materiálu pro obvodové a vnitřní stěny v obytných budovách, kde se požaduje snížení hluku mezi místnostmi.

Jaké jsou typy cihel a jejich specifické vlastnosti

• Cihla s izolací – obsahuje dutiny vyplněné minerální vlnou nebo pěnovým materiálem, což snižuje tepelnou vodivost na hodnotu kolem 0,4 W/mK a zároveň zvyšuje akustickou izolaci až o 12 dB.
• Porotherm – pálené cihly s optimalizovanými dutinami o objemu 20-30 % celkového objemu, které umožňují pevnost malty minimálně 5 MPa a současně snižují přenos hluku na úroveň Rw cca 45 dB.
• Pórobetonové tvárnice – lehké materiály s objemovou hmotností 500-700 kg/m³ a tepelnou vodivostí 0,10-0,15 W/mK, nabízejí díky uzavřené struktuře akustickou izolaci až 50 dB, vhodné pro příčky i obvodové stěny.
• Plné cihly – mají objemovou hmotnost cca 1800 kg/m³ a pevnost v tlaku od 10 do 15 MPa, ale kvůli absenci vzduchových dutin poskytují nižší akustickou izolaci, obvykle kolem 35-40 dB.

Výhodou cihel jako stavebního materiálu je jejich dlouhá životnost, která přesahuje 100 let, a ekologická výroba založená na přírodních surovinách s minimem chemických přísad. Nevýhodou je vyšší tepelná vodivost plných cihel (0,6-0,8 W/mK), což vyžaduje doplnění tepelné izolace pro splnění současných energetických norem. Pro optimální protihlukovou izolaci doporučuji volit cihly s dutinami nebo pórobetonové tvárnice, zejména v obytných prostorách s vyššími nároky na zvukovou pohodu.

Tip: Častou chybou je použití plných cihel bez dodatečné zvukové izolace v místnostech s vysokými nároky na akustiku, například u ložnic nebo pracovních prostor. Pro koho se to hodí: cihly s dutinami a pórobeton jsou ideální pro rodinné domy a bytové stavby, kde je potřeba dobrá protihluková izolace. Pro koho NE: plné cihly jsou vhodnější pro konstrukce s vyšší mechanickou odolností, kde není primární požadavek na akustiku.

Ekologické aspekty výroby a recyklace

Výroba cihel a pórobetonových tvárnic, například Porotherm, vyžaduje přibližně 3,0-4,5 GJ energie na jednu tunu materiálu, přičemž největší část spotřeby připadá na vypalování cihel při teplotách kolem 900-1100 °C. Tento proces patří mezi energeticky náročné fáze výroby, což zvyšuje uhlíkovou stopu materiálu. Naopak pórobetonové tvárnice mají nižší energetickou náročnost výroby díky nižší teplotě tuhnutí a využití méně energeticky náročných surovin.

Cihly se vyznačují dlouhou životností, která u dobře provedené cihelné stavby přesahuje 100 let, což výrazně přispívá k udržitelnosti celého objektu. Pevnost malty, která by měla dosahovat minimálně 5 MPa, zajišťuje stabilitu konstrukce po celou dobu užívání. Recyklace cihel je možná drcením na frakce vhodné pro přímé použití do betonových směsí, podkladních vrstev komunikací nebo zásypů, čímž se snižuje množství stavebního odpadu.

Tepelná vodivost klasických cihel se pohybuje mezi 0,6-0,8 W/mK, zatímco cihly s izolací, například s dutinami nebo s příměsí izolačních materiálů, dosahují hodnot kolem 0,3-0,5 W/mK. Správně navržené jednovrstvé zdivo o tloušťce minimálně 30 cm tak dokáže snížit energetické nároky na vytápění domu až o 20-30 % ve srovnání s nezatepleným zdivem. Z hlediska ekologické stopy je proto nutné posuzovat nejen energetickou náročnost výroby, ale i dlouhodobý přínos cihel v oblasti tepelné izolace a životnosti stavby.

Výhody a nevýhody cihel jako stavebního materiálu

• Výhody:

– Životnost cihelné stavby přes 100 let při správné údržbě

– Pevnost malty minimálně 5 MPa zajišťuje stabilní a trvanlivou konstrukci

– Možnost recyklace drcením na frakce vhodné pro betonové směsi a zásypy

– Tepelná vodivost cihel s izolací snížena na 0,3-0,5 W/mK, což zlepšuje energetickou efektivitu budovy

• Nevýhody:

– Energetická náročnost výroby cca 3,0-4,5 GJ/t, zejména kvůli vypalování při vysokých teplotách

– Vyšší objemová hmotnost cca 1800 kg/m³ zvyšuje náklady na dopravu a manipulaci

– Nutnost přesného plánování a aklimatizace materiálu na stavbě, skladování minimálně 14 dní

Tip: Při volbě materiálu zvažte nejen ekologickou stopu výroby, ale především dlouhodobou tepelnou efektivitu a životnost stavby. Cihly s izolací představují optimální kompromis mezi pevností, trvanlivostí a úsporou energie, což je výhodné zejména pro nízkoenergetické a pasivní domy.

Časté dotazy

Z jakého materiálu se vyrábí stavební cihla?

Stavební cihly se vyrábějí z jílu, vápenopískové cihly z písku a vápna, pórobetonové tvárnice z cementu, vápna a písku.

Jaké jsou hlavní výhody cihel oproti pórobetonu?

Cihly mají vyšší pevnost a životnost až 25 let, lepší akustickou izolaci a jsou odolnější vůči vlhkosti.

Jaká je doporučená tloušťka cihelného zdiva pro dostatečnou izolaci?

Minimální tloušťka jednovrstvého zdiva z cihel je 30 cm, což zajišťuje tepelnou ztrátu cca 0,8 W/m²K.

Jak dlouho trvá vysychání cihel po zdění?

Doba vysychání cihel po zdění je přibližně 28 dní při teplotě 20 °C a relativní vlhkosti 65 %.

Jak ovlivňuje složení malty pevnost zdiva?

Spárovací malta by měla mít pevnost minimálně 5 MPa a dobu zrání 28 dní pro optimální pevnost a trvanlivost.

Jaké jsou možnosti zateplení cihelných stěn?

Zateplení s minimální tloušťkou 10 cm pomáhá eliminovat tepelné mosty a zlepšuje energetickou úspornost budovy.

Jak pórobetonové tvárnice ovlivňují rychlost stavby?

Pórobetonové tvárnice umožňují rychlost zdění až 1 m² za hodinu, což je dvakrát až třikrát rychlejší než u klasických cihel.

Jaké jsou ekologické dopady výroby cihel?

Výroba cihel je energeticky náročná, ale materiál je recyklovatelný a má dlouhou životnost, což přispívá k udržitelnosti.

Jaké chyby se často dělají při stavbě z cihel?

Časté chyby zahrnují nevhodné skladování, nedodržení teplotních podmínek zdění a použití nesprávné malty.

Jak cihly přispívají k akustické izolaci budov?

Cihly s dutinami a pórobetonové tvárnice s uzavřenou strukturou výrazně snižují přenos hluku mezi místnostmi.

Jaké jsou hlavní druhy cihel používaných ve stavebnictví a jejich specifické vlastnosti?

Mezi hlavní druhy patří plné cihly, děrované cihly a lícové cihly, přičemž děrované cihly mají nižší hmotnost a lepší tepelněizolační vlastnosti.

Jaký je průměrný životní cyklus domu postaveného z cihel?

Dům z cihel může vydržet 100 až 150 let při správné údržbě a ochraně před vlhkostí.

Jaké jsou možnosti použití cihel s integrovanou izolací?

Cihly s izolací, například s polystyrenovou vrstvou, zlepšují tepelnou izolaci a mohou snížit náklady na zateplení až o 30 %.

Jaký je rozdíl mezi cihel a pórobetonem z hlediska pevnosti a použití?

Cihly mají vyšší pevnost v tlaku (až 15 MPa) než pórobeton, který je lehčí, ale méně pevný, a proto se cihly používají pro nosné konstrukce.

Jak správně vypočítat množství materiálu potřebného pro zdění z cihel Porotherm?

Pro 1 m² zdiva je potřeba přibližně 50-60 cihel Porotherm a 20-25 kg malty, záleží na tloušťce zdiva a velikosti cihel.